Analýza dotazníkového šetření On-line výuka v době pandemie
Můžeme říci, že období distanční výuky přineslo jak pozitivní, tak negativní zkušenosti všem zúčastněným. Učitelé se učili rychle adaptovat na specifické podmínky, využívat výhod a nových možností IT techniky a dávat žákům kvalitní zpětnou vazbu. Rozhodovali se, jaká část učiva je důležitá a naopak, bez čeho se žáci obejdou. Žáci měli šanci si uvědomit, že nejdůležitější, co ve škole získávají, nemusejí být jen dobré známky, ale především skutečné znalosti, dovednosti a sociální vztahy. Mnozí z nich uvádějí, že jim velmi vyhovovala volnost v rozhodování, kdy, jak a co se budou učit, což zvýšilo jejich kompetence k učení a schopnost samostatně plánovat. Velká část rodičů si uvědomila, že práce učitele je velmi obtížná, pokud se dělá pořádně, nicméně škola se nemůže zavděčit všem, neboť požadavky rodičů se liší s ohledem na jejich osobní přístup a specifické potřeby dětí, a je potřeba najít všeobecně vyhovující nastavení, prospěšné pro všechny zúčastněné.
Hlavní doporučení:
- Využít zkušenosti z distanční výuky k přechodu na jiné formy hodnocení, především slovní a formativní, případně v kombinaci s běžnou klasifikací, a zvýšit důraz na sebehodnocení žáků v běžné výuce a s tím související orientaci na jejich pozitivní výsledky, namísto mnohdy stále převládajícího soustředění se na chyby.
- Dle potřeby revidovat a aktualizovat stávající školní vzdělávací programy, využít schopnosti pedagogů upravit vzdělávací obsah, rozeznat a odstranit „nadbytečné“ učivo, které nerozvíjí žákovy kompetence, popřípadě jej přesunout do rozšiřující části ŠVP. Již dnes jsou v RVP povinné především očekávané výstupy, nikoli objem konkrétního učiva.
- Edukovat učitele v problematice diferencované výuky a vytvořit jim k její realizaci dostatečné podmínky, mimo jiné spočívající např. v zajištění kvalitních asistentů pedagoga.
- Rozšířit využívání digitálních technologií ve vzdělávání nejen jako komunikačního prostředku, ale i prostředí pro vlastní vytváření úkolů a projektů individuálních i týmových.
- Zvyšovat vybavenost škol přenosnou digitální technikou pro pedagogy i pro žáky tak, aby bylo možno využívat zkušenosti se vzděláváním na dálku např. při individualizaci vzdělávání.
- Zvyšovat digitální kompetence učitelů cíleným vzdělávání zaměřeným např. na používání vhodných platforem nejen pro distanční vzdělávání, ale i pro potřebu běžné výuky.
- V případě opětovného zavedení distančního vzdělávání zavést ve škole jednotnou platformu pro komunikaci, zadávání úkolů a on-line výuku.
- Do budoucna zachovat individuální přístup k žákům a rodičům a využívat nově nastavené způsoby jednotné, efektivní a transparentní komunikace s rodiči, např. zavedením tripartitních třídních schůzek a konzultací s učiteli pro jasnou zpětnou vazbu.
- Zintenzivnit práci sociálního odboru, aktivně mapovat podmínky pro vzdělávání u žáků ze sociálně nepodnětného prostředí a žáků s OMJ a nastavit ve spolupráci se školami vhodné formy jejich podpory.
- Využít ochotu a schopnost žáků si svou práci samostatně plánovat a následně i vyhodnotit a pracovat s chybou, v případě, kdy je to možné a vhodné jim poskytnout tuto možnost a nově nabyté kompetence tím posilovat.
- Využívat práci metodických sdružení na prvním a předmětových komisí na druhém stupni k posilování mezipředmětových vztahů. Komplexní úlohy, např. badatelsky zaměřené a kombinující více předmětů byly velmi oceňovány a učitelé i rodiče vnímali, že žáci na nich pracují ochotněji a se zájmem. Je pravděpodobné, že i méně motivovaní žáci, by se zapojili s větším elánem do výuky, která by je bavila a přinášela okamžité výstupy – tím nejsou myšleny pouze známky. Dobrým příkladem může být třeba výuka fyziky na ZŠ Františky Plamínkové, kde učitelé zadávali jako domácí práci pokusy, ke kterým bylo možné využít suroviny, běžně dostupné v každé domácnosti nebo týdenní školní streamy na různá témata, které byly používány v ZŠ Strossmayerovo náměstí. Naopak se zdá, že možností, které nabízí distanční výuka, s podivem jen málo využívali učitelé cizích jazyků, neboť výtky na jejich adresu jsou na několika školách velmi časté.
- Podpořit zvyšování úrovně kompetencí ředitelů škol v oblasti pedagogického vedení a podpory pedagogů. To se ukázalo jako zcela zásadní, a velmi rozdílná úroveň v jednotlivých školách poukazuje na známou skutečnost, že ředitelé jsou nuceni být často spíše přetíženými administrativními pracovníky, jejichž čas je z velké části naplněn správou školní budovy a nutností věnovat se administrativě a nejednou se dublujícímu výkaznictví, než pedagogickými leadry, což by mělo být jejich prvořadým úkolem.
Celý dokument ke stažení zde
Dokument Vyhodnocení a implementace výstupů Analýzy dotazníkového šetření zde
